Jan Kotouč

Neufeld a Steigerová zaujali místo za císařem. Kamery a mikrofony v hangáru nyní snímaly řečnický pult, a císařův obraz bude vysílán na všech monitorech na palubě.

„Důstojníci a členové posádky bitevního křižníku Kasimir,“ začal císař a jeho hlas rezonoval celým hangárem. „Je mi ctí, že tu dnes s vámi mohu být a že se můžu osobně účastnit první cesty nejnovějšího bitevního křižníku našeho slavného loďstva. Není to náhoda, že se k vám dnes připojuji, ani že tato loď nese jméno celého našeho císařství. Přicházejí těžké časy, a my, obyvatelé nejstaršího a nejvyspělejšího státu v sektoru Hirano, musíme dát najevo sílu a rozhodnost. Naši protivníci, kteří si říkají Obranná aliance, se nás systematicky snaží omezovat, snaží se nám bránit v expanzi, která má přinést mír a prosperitu Kolonizovanému prostoru i celému sektoru Hirano. Už více než půl století je Kolonizovaný prostor doupětem špíny a zla, ve kterém kvete pirátství. Jednotlivé planety jsou osídlovány lidmi, kteří sem byli posláni ze vzdálené Země jako odpad společnosti, který nikdo nechtěl. A tito lidé, s nedostatečným vybavením potřebným na vytvoření soběstačné kolonie, se stávají obětí pirátských nájezdů. Kasimir chce těmto planetám nabídnout pomocnou ruku, zajistit jim bezpečnost a prosperitu, tak jako to moje matka, císařovna Helena I., zajistila pro náš lid. Už dvě planety z Kolonizovaného prostoru nedávno oficiálně požádaly Kasimirské císařství o ochranu, kterou jsme jim rádi poskytli.

A jak na to reagovala Obranná aliance? Prohlásila, že bude bránit jakékoliv další ,expanzi do Kolonizovaného prostoru‘, a Sinaj posiluje v oblasti svoje hlídky. Troufají si nám nařizovat, co můžeme a nemůžeme dělat, ale sami nenabízejí žádné alternativní řešení. Do našich vztahů s jednotlivými planetami nikomu nic není, ale představitelé Obranné aliance – nepochybně vedeni Sinajci a některými válkychtivými členy vlády Astonské unie – se nám odvažují dávat ultimátum. Kasimir byl osídlen nejvyšší elitou z tehdejší Země, lidmi, kteří byli ve své době považováni za společenskou, kulturní i genetickou špičku. Nenecháme se zastavit ani zastrašit skupinou potomků lidí z nižší společnosti. Z čistě lidského hlediska je naší povinností zabránit dalším krveprolitím v Kolonizovaném prostoru. A pokud nám naši nepřátelé budou stát v cestě, budeme muset jít přes ně.

Není tajemstvím, že Kasimir bude po zakončení své okružní cesty přičleněn k První flotile, která se shromažďuje v soustavě Hepler. První flotila bude sloužit jako hlavní štít proti našim nepřátelům a jako hrot meče pro protiúder. Nepřeji si válku. Ale nehodlám jen tak nečinně stát a dovolit, aby nám naši nepřátelé diktovali, co máme dělat. Pokud bych to dopustil, zrazoval bych památku své matky a všechny muže, ženy a děti z našeho císařství, za které jsem zodpovědný.

Velkoadmirál Neufeld mě informoval, že hodlá učinit z Kasimiru svou vlajkovou loď a osobně převzít velení První flotily, dokud současná hrozba ze strany Obranné aliance nepřejde. Spolu s Druhou flotilou na sinajských hranicích bude První flotila hlavním prvkem, který bude chránit naše děti před řetězy, kterými je chtějí spoutat naši nepřátelé. My se nenecháme svazovat! Pokud na to dojde, budeme bojovat a budeme vítězit! Potřebujeme zajistit mír a prosperitu pro Kolonizovaný prostor. Potřebujeme zajistit mír a prosperitu pro celý sektor Hirano. Pro naše děti! Pro všechny budoucí generace!

Ale ani na okamžik nepochybuji o tom, že s pomocí lidí, jako jste vy, a dalších statečných členů loďstva a vesmírné pěchoty se nám to podaří. Ubráníme se každé agresi! A naši nepřátelé budou litovat dne, kdy se nás odvážili vyzvat!“

Odmlčel se a nechal svá slova pozvolna působit.

„Za císaře!“ zvolal jeden z mariňáckých důstojníků stojící v první řadě. „Za Kasimir!“

„Za císaře! Za Kasimir! Za císaře! Za Kasimir!“ začala se ozývat sborová odpověď.

Drakos I. si uměl získat posluchače.

******

O osm hodin později byl Kasimir na cestě ze soustavy Attika, kde opustil masivní vojenské loděnice Akropolis. Letěl skrz mimoprostorové okno k první zastávce na císařově okružní cestě, která byla v soustavě Xerxes, kde nyní sídlila kasimirská Druhá flotila.

Velkoadmirál Richard Neufeld a císař Drakos I. se v tuto chvíli nacházeli o samotě v jedné z poradních místností bitevního křižníku. Drakos měl před sebou šálek čaje, zatímco Neufeld dal přednost kávě. Císařův osobní sluha nechal na stole podnos s občerstvením a vzápětí se vytratil. Ani císařovi osobní strážci nebyli přítomni. Byl zde pouze Drakos I. a jeho nejvyšší velitel loďstva.

Ticho viselo ve vzduchu několik minut. Neufeld tušil, co s ním chce císař probrat, ale čekal, dokud jeho vládce sám nezačne.

„Richarde,“ prohlásil Drakos nakonec. „Myslím, že je čas začít.“

Neufeld přikývl. „Něco takového jsem očekával, Vaše Veličenstvo. Ale pořád nemáme takovou strategickou výhodu, jakou bych si přál.“

„Máme mnoho želízek v ohni,“ upozornil ho císař. „Nemluvím jen o lodích, které pro nás vytváří doktor Duncan – vím, že se vám ta představa nelíbí a první budou k dispozici nejdříve za rok, ale i tak to bude velká strategická výhoda, jakmile to bude hotovo. A naši diplomaté… no, nechci zacházet do příliš velkých detailů, ale je možné, že se nám podaří vytvořit efektivní rozkol v Obranné alianci. Nemohu nic zaručit, ale jako voják dobře víte, že žádné záruky ve válce neexistují.“

„Samozřejmě,“ přitakal Neufeld. „Mám tedy pověřit svůj štáb přípravou plánů?“

„Ano,“ řekl císař. „Už před svým odletem z Kasimiru jsem dal Anně Stackowitzové rozkaz k zahájení první fáze operace Konstantin.“

Neufeld se zamračil. Stackowitzová byla šéfka Císařského direktorátu, kasimirské tajné služby. O operaci Konstantin měl pouze rámcovou představu, ale to, co věděl, se mu nelíbilo. Na druhou stranu akce tajných služeb nebyly nikdy podle jeho gusta, ale chápal, že často jsou velmi užitečné.

„Po vás budu chtít,“ pokračoval císař, „abyste začal chystat detaily operací Memento, Citadela a Nova.“

„Pověřím svůj štáb,“ souhlasil Neufeld. „Ale s Novou bude problém. Celá operace bude vyžadovat přesné načasování a zároveň bude velmi obtížná z logistického hlediska. Nemluvě o možném dopadu na morálku našich lidí.“

„To je bohužel nutné,“ přerušil ho Drakos. „Už jsme o tom mluvili. Aby byla Nova úspěšná, musejí naši nepřátelé věřit, že z té strany nepřichází žádná hrozba. A aby tomu uvěřili nepřátelé, musejí tomu uvěřit i naši lidé. A konečné vítězství jim morálku zvedne dostatečně.“

„Máte pravdu,“ souhlasil Neufeld. Navíc přímé provedení této operace nebude jeho starost. Pod jeho přímou kontrolu bude spadat hlavně operace Memento – vpád První flotily do Kolonizovaného prostoru.

„Jaký odhadujete časový rozvrh?“ zeptal se císaře nakonec.

„Nejpozději do šesti měsíců,“ řekl císař rozhodně. Bylo to poprvé, co ho Neufeld slyšel nahlas vyslovit přibližný termín, kdy začne válka. Válka, na kterou se celý sektor Hirano připravoval posledních deset let.

„Hodně to bude záležet na vývoji naší diplomatické mise,“ poznamenal Drakos. „Přesný čas určím já. A chci, aby byly veškeré jednotky připraveny vyrazit za svými úkoly do čtyřiadvaceti hodin po doručení mého rozkazu. A tím myslím veškeré jednotky. Od První flotily až po naše agenty na Simeralu.“

Neufeld se zhluboka nadechl a potom přikývl. Čtyřiadvacet hodin – jeden kasimirský den, který se téměř přesně shodoval se dnem na Zemi, ze které do sektoru Hirano všichni přišli – čtyřiadvacet hodin od vydání rozkazu. Bylo to proveditelné. Ale bude nutné, aby tou dobou bylo vše na místě a připraveno. „Podle vašeho rozkazu.“

Věděl, že válka se blíží. Císařův rozkaz vyslat první kolos třídy Titán pod vedením Belarise Sandhího, aby napadal konvoje Obranné aliance v Kolonizovaném prostoru, byl jasným důkazem, že válka je na spadnutí.

Neufeld po válce nijak zvlášť netoužil, ale už více než deset let věděl, že k válce dříve nebo později dojde. Když se konečně dozvěděl, že zahájení války je vzdálené sotva několik měsíců, měl zvláštní pocit. Cítil téměř něco jako úlevu. Nepanovala už žádná nejistota. Válka bude.

„Tohle bude dost možná největší tažení v dějinách,“ poznamenal císař. „Naše činy – a hlavně vaše činy, Richarde – zastíní tažení Alexandra Velikého, Caesara nebo Napoleona Bonaparta. Nikdo nás nezastaví.“

Neufeld přikývl. Téměř proti své vůli začal cítit jistou nedočkavost. „Ano, Vaše Veličenstvo. A až skončíme, celý sektor Hirano bude pod svrchovanou vládou Kasimiru.“